Matematika se zdá být jedním z nejvíc polarizujících předmětů na školách – žáci ji buď milují, nebo nenávidí. Nepamatuji si, že třeba dějepis by vyvolával alespoň z poloviny takové emoce, jako právě ona.

A přitom na matematice a statistice stojí většina světové vědy, účetnictví, pojišťovnictví a – obchodování.

Pojďme se podívat na horké téma investičního světa – index amerických akcií S&P 500, etalon a benchmark, podle kterého se hodnotí výkony všech ostatních. Ten je po spektakulárním pádu o více, než třetinu hodnoty v minulém březnu na začátku světové koronakrize sledován snad ještě více, než doposud. A z dobrého důvodu – vede si extrémně dobře. A to tak, že pokud by se vám podařilo nakoupit na samotném dně korekce na konci března 2020, k dnešnímu dni byste svou investici zdvojnásobili. To není za období roku a půl vůbec špatné, hlavně s ohledem na fakt, že jde o regulované a likvidní aktivum. A tady právě začíná magie s procenty a naším vnímáním.

Níže vidíme graf ETF na S&P 500 – zjednodušeně řečeno napřímo obchodovatelný „balíček“ indexu, který je v rámci dostupnosti zředěn v poměru 1:10 (jinak by 1 podíl stál okolo 100 000 Kč). Onen zázračný růst je nafouknutý právě díky tomu, že výsledky indexu jsou měřeny relativně, tedy v procentech – vždy totiž záleží na výchozím bodu. Budeme-li vycházet z únorového pádu, který za období lehce přes měsíc smazal přes 35 %, trvalo pak dalších 5 měsíců, než byla tato hladina opět dosažena. Až do dnešního dne i přes dennodenní lámání nových historických maxim pak trh nedokázal výkonem srovnat loňský propad.



Přes 33% zhodnocení za rok a půl je taky skvělý výsledek - nad 20% ročně. V akciových indexech vysoce nadprůměrné, ale již to nepůsobí tak nerealisticky jako lehce manipulativní měření z lokálních krizových minim.

Pro lepší nadhled si představme ještě jeden obrázek toho samého indexu – tentokrát za delší časové období od r. 2003. Na grafu je zobrazena lineární regrese – pomyslný cenový „střed“ a jeho průměrný vývoj. Patrné jsou 2 věci – současný růst je vysoce nadprůměrný a trh je od r. 2018 mnohem volatilnější (jednotlivé svíce mají větší rozptyl; zelená linka a šipka). Vidíme také, že pád způsobený koronakrizí, ač rychlostí strašidelný, spíše pouze „vyvážil“ předchozí strmý růst“. Pro srovnání dvě poslední krize (DotCom bublina r.2000, finanční krize 2007/08) zaznamenaly postupný propad indexu vždy o více, než 50 %.

Nabízí se otázka jak s těmito informacemi naložit. Investiční sentiment je cyklický a institucionální obchodníci, kteří ovládají většinu světového investičního kapitálu, jej pravidelně rotují. Jednoznačně se nacházíme v období, které je nakloněno největším firmám, které index S&P 500 reprezentuje. Čím dále od dlouhodobého průměru se bude cena vzdalovat, tím obezřetnější bychom měli být a postupně analyzovat možné alternativní příležitosti.

V rámci fondu nejsme upjatí na index jako benchmark, ač si uvědomujeme, že momentální vývoj může určitě pár jedinců odradit. Cílem našeho obchodování je dlouhodobá robustnost, proto máme v portfoliu jen asi 10 % akcií, které jsou součástí S&P 500. Zbytek, byť do malé míry celkovým sentimentem určitě ovlivňován, si žije vlastním životem a tempem. Společnosti spjaté s jinými sektory – např. nerostné bohatství, infrastruktura, služby – budou mít svůj dominantní cyklus zase příště. Naše strategie je založena právě na diverzifikaci, chytré technické analýze a unikátním spojení vysoké frekvence a dlouhodobého držení obchodů. Dlouhodobě nám dává lepší výhodu, než prostý nákup indexu a proto se nepotřebujeme hnát za akciemi z novinových titulků. Jen dělat dobře to, co vždy – týden co týden pečlivá analýza a den co den vyhodnocení vhodných vstupů.